Jaké to je vstát z postele a vědět, že nemusíte na trénink?
Příjemná změna. Člověk celý život někoho poslouchal a teď si program můžu organizovat sám. Ale zase nechci jít směrem, že bych si třeba k jídlu dal cokoliv. Budu se hlídat, abyste mě za rok poznali.
Pondělní zápas proti Liberci byl poslední v kariéře, díky které jste si mohl celý život vydělávat tím, co vás baví. Je vůbec něco, co vám fotbal vzal?
Ne, vždycky jsem dělal to, co jsem chtěl. Dokonce se mi u toho povedlo i vystudovat. Na fotbal nemůžu říct ani jedno špatné slovo. Spousta zážitků, zkušeností, nádherných momentů... A samozřejmě k tomu patří i špatné chvilky. Ale nemůžu si stěžovat - když jsem začínal na škváře, tak jsem měl sny, a ty se mi splnily.
Šla škola s fotbalem skloubit?
Je to o vůli. Po tréninku nejdete s kamarády, ale vezmete si knížku. Pořád jsem se učil - v letadle, autobuse...
Co považujete za nejvýraznější moment kariéry?
Jsou dva. Když se narodila dcera, tak jsme se Spartou vyhráli titul, já dal gól a rovnou jsem běžel do porodnice. A když se narodil syn, navíc na moje narozeniny, tak druhý den jsem za Slavii dal gól a vyhráli jsme nad Libercem. To byly skvělé zážitky, které nic nepřekoná.
A kdy vám naopak bylo nejhůř?
Když jsem hrál zápas za slovenskou reprezentaci do osmnácti let, tak mi zlomili nohu. Holenní i lýtkovou kost. Tenkrát jsem jedenáct měsíců nehrál soutěžní zápas. Na to hodně kluků kariéru skončilo.
Hrozil konec kariéry?
Někdo skončí přímo kvůli tomu zranění a někdo proto, že dlouho nehraje a dá se do špatné party. Navíc je to věk, ve kterém spousta hráčů končí i bez zranění. Ale já jsem nepochyboval, že to ustojím. Asi tehdy rozhodla hlava.
Jaké angažmá bylo nejhezčí?
Když se budeme bavit o mezníku, tak to byl přestup do Česka. Na tom má velkou zásluhu trenér Vlastimil Petržela, který mě přivedl do Bohemky. Bez toho bych nebyl ani v Liberci, ani ve Spartě, ani ve Slavii.
A co Sydney? Tam musel být pohodový život, ne?
To tedy byl! Bydleli jsme u moře a bylo to moc krásné. Na dovolenou to doporučuju všem. Nejlepší místo na dobití baterek.
Nechtěl jste tam zůstat natrvalo?
To v žádném případě. Život je tam krásný, ale takhle to dopadlo naprosto ideálně. Tam jste v cizím světě, chybí vám rodina a kamarádi. Pak už jsme se těšili domů. Na dovolenou tam pojedu klidně každý rok, ale natrvalo bych tam žít nechtěl.
Lidé tam mají jinou mentalitu, že?
Jsou pozitivnější a mají k sobě větší respekt. Tady si to neuvědomujeme, ale my se přeci máme dobře! Jen je tu takové negativní myšlení a na všem hledáme chybu. To Australané ne.
V Sydney jste zůstat nechtěl. Byl někdy ve hře návrat na Slovensko?
Ne, teď už ne. Už dlouho jsem doma v Praze. Bydlíme tu s manželkou, máme tady děti... Praha je nejlepší místo na světě. Jinde je taky hezky, ale tak na dovolenou. Chceme žít v Praze.
K srdci vám přirostla i Slavia. Když se v létě 2010 ozvala, zvažoval jste nabídku i z toho pohledu, že jste dřív působil ve Spartě?
Samozřejmě jsem o tom přemýšlel. Nevěděl jsem, jaká bude reakce, a o to víc jsem vděčný, jak mě tady lidé přijali. Šel jsem tomu naproti svým přístupem, výkony, otevřeností. Jsem rád, že to lidé ocenili, protože ne vždycky to tak je. Je to hezké a také proto se snažím být Slavii k dispozici i nadále.
Ve Slavii jste byl v době, kdy hrozil krach a pád do třetí ligy.
A paradoxně právě v tomhle období jsme měli nejlepší partu. Tyhle těžké chvíle vás někdy naopak posílí. Naštěstí to netrvalo dlouho a díky současnému majiteli Aleši Řebíčkovi se všechno vyřešilo.
Co vám říkala manželka na to, že jste půl roku nedostal peníze?
Ona to nepocítila, i když o problémech věděla. My se navzájem podporujeme ve všem. Každopádně to bylo těžké. Kdyby vám v jakékoliv práci nedali dva měsíce peníze, tak byste odešel. Ale fotbal je trochu specifický a musíte na to koukat nejenom přes peníze. A právě to se tehdy povedlo.
Druhé těžké období prožila Slavia teď na podzim, který byl co do počtu bodů nejhorší v historii klubu. Nemrzí vás, že jste nepřišel ve "zlatém období" se dvěma tituly?
To ovlivnit nejde, i když bych titul ve Slavii samozřejmě vyhrál rád. Ale když se na to podíváme reálně, tak teď prostě titul vyhrát nešlo. To období, kdy hrozil krach, má následky dodneška. Teď na podzim to kulminovalo.
Ale hráči, vedení klubu a vlastně i novináři tipovali Slavii na vyšší příčky a návrat do širší špičky. Proč to nevyšlo?
Já to netipoval.
Dobře, ale těch hlasů bylo celkem hodně.
Nevím, já prostě neměl pocit, že budeme do pátého místa.
Protože kádr ještě na takové umístění nemá?
Podle všeho, co se dělo, mi bylo jasné, že do pátého místa nebudeme. Bylo to jen přání. Ale tak to ve fotbale nefunguje. Musíte být připravený, abyste hrál nahoře, a to Slavia v létě nebyla.
Jde vývoj ve Slavii správným směrem?
Slavia si sáhla na dno, to je jednoznačné. Věřím, že se to dá do kupy a bude to o hodně lepší. Ale to nejpřijde samo. Jsou k tomu zapotřebí správná rozhodnutí. Snad se nám to povede. Záměrně říkám "nám", protože doufám, že toho budu součástí.
Jako manažer? Už teď jste manažerem mládeže a spekuluje se o vás jako o novém sportovním řediteli. Baví vás práce v kanceláři?
Vidím v tom výzvu a možnost, jak zlepšit činnost klubu.
A jak to tedy je s tou funkcí sportovního ředitele?
Co k tomu říct? Já jsem připravený. Budu rád, když ta šance přijde. Uvidíme, jak to dopadne, protože já na to nemám žádný vliv. Z mého pohledu je důležité být připravený na jakoukoliv variantu. Samozřejmě bych byl rád, kdybych šanci dostal, a dost práce kolem toho jsem už udělal.
Prý už jste mluvil s Igorem Kornějevem, který jedná za ruského investora. Co jste řešili?
Stačí, co už jsem řekl. Jsem s ním v kontaktu docela často, ale uvidíme, jak to dopadne. Není to v mých rukou a zbytečně bych to nerozebíral. Každopádně je to inteligentní člověk se sportovním, ale i životním rozhledem. Zapůsobil na mě velice dobře.
Pomohl by Slavii vstup ruského investora?
Záleží koho a s jakými myšlenkami. Správná rozhodnutí, koncepce, strategie, vize - to je základ. Když to budeme mít, tak každý vstup investora, který přinese peníze, nám pomůže. Ale není to jen o penězích, spíš o těch správných rozhodnutích.
Jak to myslíte?
Ve Slavii chybí nastavená strategie, jakým směrem klub jde. To je zásadní věc, která se musí určit. Když budou peníze, bude to jednodušší. Ale i když nebudou, tak to jde vyřešit.
Pracoval byste ve Slavii, i kdyby nakonec vstup ruského investora do Slavie padl?
No jasně! A hlavně i kdybych se nestal sportovním ředitelem, jak se povídá, tak budu rád nadále pracovat jako manažer mládeže.
Podívejte se na poslední Kiselův zápas v kariéře:
