Vicemistr Fejfar natrénoval ve Švédsku. Má skvělou síť hal a cyklostezek

Ondřej Fejfar, český špičkový běžec a vrchař, jenž si letos v Pardubicích vybojoval druhé místo na půlmaratonu, zdokonalil svůj běh pobytem ve Švédsku. Nakoukněte do světa vrcholového sportu a tréninku.

Prvních pět měsíců letošního roku jsem strávil na studijním pobytu ve Švédsku, konkrétně v osmdesátitisícovém městě Karlstad na břehu největšího švédského jezera Vänern. Skandinávii jsem si nevybral náhodou. Je to doslova ráj pro sportovce, zvlášť pro vytrvalostní. Procestoval jsem hodně, ale nikde jinde jsem neviděl lepší systém sportovní infrastruktury, od nádherných víceúčelových hal až po ty ryze atletické.

Opravdovým unikátem však byl propracovaný systém osvětlených cyklostezek, vedoucích zcela mimo silnice a s minimálním počtem jejich křižování. Cyklostezky křižují silnice většinou tunelem nebo nadjezdem. To je samozřejmě ráj také pro běžce. Pokud už musíte přeběhnout přes nějakou tu ulici, jste místními řidiči respektováni, přibržďují už zdálky, aby běžec nebo cyklista náhodou nemusel čekat, až auto projede. Kde tohle zažijete? Jen mi trvalo několik týdnů, než jsem se naučil ve spletité síti stezek orientovat a mohl tak lépe plánovat výběhy.

Do Švédska jsem přijel v půli ledna, tedy uprostřed největší zimy a také „období tmy“. Západ slunce kolem patnácté hodiny se mi dvakrát nezamlouval, ale náladu mi okamžitě zlepšilo zjištění, že 80 metrů od dveří mého studentského ubytování vede osvětlená cyklostezka, vedle ní jsou dvě velká travnatá hřiště a o dalších 200 metrů dál začíná dvoukilometrový běžkařský okruh v lese, také kompletně osvětlený. Tady to půjde.

Po prvních dvou týdnech běhání po sněhu a ledu začal sníh tát a v půlce února už téměř žádný nebyl. Prý to byla jedna z nejmírnějších zim ve středním Švédsku. Sice jsem myslel, že si sněhu užiju více, ale na druhou stranu na běhání je to lepší bez něj. Trénink v severských podmínkách probíhal k mé spokojenosti a já se začal se těšit na svůj první závod, desetikilometrový běh v sousedním Norsku v Oslu v rámci Winter Run Series.

Závod naplánovaný na 7. února sliboval pěkný běžecký zážitek. Běželo se za tmy, přímo centrem norské metropole s výběhem na hradní komplex kousek od dominanty historického centra - radnice. Závod mě však bohužel docela zklamal, i když jsem vyhrál, byl jsem rozčarován velice špatnou organizací. Pořadatelům se nepodařilo vytyčit pětikilometrový okruh, takže čelo závodu vůbec netušilo, kam má běžet. Všichni pořadatelé ještě nestáli na svých místech nebo si nás ani nevšimli, jak probíháme. Chvíli to působilo až groteskně. 

Ze dvou stejných pětikilometrových okruhů tak nakonec byly dva zcela odlišné, ale nějak jsme do cíle doběhli a já ve finiši předběhl celou vedoucí skupinku, se kterou jsem se musel celý závod držet, abychom bloudili všichni společně. Čest všem českým organizátorům, toto by se u nás rozhodně nestalo. Zůstal mi alespoň krásný zážitek z prohlídky centra Osla.

Nedlouho po mém příjezdu jsem se spojil s místní skupinou atletů – vytrvalců a chodil s nimi pravidelně každý týden trénovat do haly na dvousetmetrový atletický ovál. Trénink ve skupině byl zpestřením, a i když jsem se běhání v hale v česku spíše vyhýbal (navíc máme všeho všudy tři haly), tady mě to bavilo a podařilo se mi odběhat velice kvalitní tréninky. Odměnou mi bylo vítězství a osobní rekord na tři tisíce metrů v hale časem 8:39:19 ve večerním oblastním závodě. Motivaci také pomohla častá přítomnost olympijského vítěze ve skoku vysokém Stefana Holma, který poblíž haly bydlí a po skončení kariéry trénuje skupinu juniorek. Bylo příjemné od tohoto slavného rodáka z Karlstadu slýchat švédský univerzální pozdrav „hej“.

V polovině března jsme začali chodit trénovat na venkovní atletickou dráhu a připravovat se na „zahajovák“ sezony, silniční závod na 10 kilometrů Startmilen ve městě Örebro na konci března. Já ho nazval srozumitelněji „Pečky“ a těšil se, až poměřím síly s místními běžci. Závod mi sloužil jako příprava na české mistrovství v půlmaratonu, na které jsem si naplánoval odskočit v půlce dubna do Pardubic. 

Závod se mi vydařil, když jsem na začátku druhého pětikilometrového okruhu setřásl posledního soupeře a doběhl si do cíle pro vítězství v čase 31:28 s téměř půlminutovým náskokem. Za první místo jsem dostal toaster, což ocenili všichni studenti, s nimiž jsem sdílel kuchyň. Po závodě se mě oddílový trenér Lars zeptal, zda jsem schopný stejným tempem běžet také půlmaraton, na který se připravuji. S úsměvem jsem pokrčil rameny. Byl to příjemně strávený den a poprvé pouze mezi Švédy.

Ještě před tímto závodem jsme spolu se zahraničními studenty vyrazili na výlet za polární kruh pozorovat polární záři. Tu jsme sice jeden den zahlédli, ale já si odnesl jiný silný zážitek. V národním parku Abisko, daleko za polárním kruhem, jsem zažil možná zatím nejkrásnější výběh v životě. A samozřejmě také nejsevernější! První den jsem byl se západem slunce na obhlídce terénu, užíval si běh v čerstvém prašanu. V dáli mě upoutalo několik vysokých kopců tyčících se nad jezerem Torneträsk. Řekl jsem si, že tam musím ráno vyběhnout.

Odjezd byl naplánován až na odpoledne, takže jsem si přivstal, půjčil si v hostelu běžkařské hole, obul své X-Talony a vyběhl vstříc zasněženému kopci. Během hodiny a půl jsem se po sněhu vyšplhal na vrchol Njulla vysoký 1 164 metrů a zdolal tak převýšení téměř tisíc metrů. Za odměnu se mi naskytl jeden z nejkrásnějších výhledů a já si připadal jako v běžeckém ráji. Od focení mobilem mi málem omrzly prsty na pravé ruce. Běh dolů prašanem jsem si doslova užíval a cestou zpátky „na jih“, když jsem si prohlížel pořízené fotografie, jsem si říkal, že na tohle jen tak nezapomenu.

Můj pobyt ve Švédsku se překlopil do druhé poloviny a já začal vylaďovat formu na půlmaraton v Pardubicích. V půlce dubna jsem se na pět dní podíval po více než třech měsících zpátky do Česka, a to rovnou na republikový šampionát v půlmaratonu. V Pardubicích všechny běžce přivítalo ryze švédské počasí, teplota byla kolem deseti stupňů a foukal chladný vítr. Jindy by mi tyto podmínky moc neseděly, ale protože jsem byl zvyklý na severské klima, statečně jsem bojoval se soupeři, s větrem a také sám se sebou. Výsledkem bylo druhé místo, nový osobní rekord 1:07:13 a obrovská spokojenost. Tento závod se více než povedl a já si odvezl velkou motivaci do dalšího tréninku.

Hned týden nato se mi podařilo vyhrát ve Švédsku další závod, tentokrát v těžkém terénu plném hlubokých brodů a bahna a jako bonus navíc se závěrečným výběhem sjezdovky. Závod jsem si moc užil a v závěrečném výběhu ze sebe vydal maximum. Už jsem byl lačný po větších kopcích, protože v Karlstadu byla sice zvlněná krajina dobrá pro trénink, ale stoupání byly maximálně pár desítek metrů dlouhé, jinak samá rovina.

A kde najít pořádné kopce, hory a dlouhé výběhy? Přece v sousedním Norsku. A ještě k tomu v krásné kulise fjordů. Květen a červen byly pro mě měsíce cestování a výletů do Norska. V rámci tréninku jsem si tak vyběhl třeba na slavný Preikestolen a v červenci jsem se zúčastnil opravdové výzvy – silničního půlmaratonu se startem u fjordu Geiranger a cílem v nadmořské výšce 1 500 metrů na vrcholu Dalsnibba. O tomto závodě bych rád napsal něco bližšího v dalším článku. Stálo to za to.

V červnu jsem se začal pomalu chystat domů. Avšak rozloučení se Švédskem a s Karlstatem proběhlo stylově. Poslední víkend mého pobytu se běžel přímo v Karlstadu jeden z největších silničních běhů na 10 kilometrů ve Švédsku – Karlstad Stadslopp. Navíc přiletěl i můj strýc Aleš, který si závod zaběhl také. Česká účast byla tedy dvojnásobná. Závod vedl přes centrum města, přístav i po okolních cyklostezkách. Pro Karlstad se jednalo o běžecký svátek, celou trať lemovaly tisíce diváků, kteří perfektně fandili. V tomhle prostředí mi to běželo téměř samo a já doběhl celkově druhý za vítězným Švédem Kleistem. Závod jsem si neskutečně užil. Pak už však nastal čas balit, na další den byl naplánován odjezd domů.

Téměř půlroční pobyt ve Švédsku byl pro mě obrovskou zkušeností a naprosto splnil má očekávání. Jen málo zemí na světě dokáže nabídnout vyspělé prostředí, nádhernou přírodu, přátelsky a sportovně naladěné lidi, s nimiž si pokecáte nádhernou angličtinou. K tomu stovky kilometrů cyklostezek, cest a pěšinek vhodných pro běhání, ať už bydlíte kdekoliv. Vždy se sem na nějaký závod rád vrátím. Nebo jen tak na cestování třeba po vzdáleném Laponsku.

Ondra Fejfar o sobě

Ondřej Fejfar

Věk: 26 let

Klub: AK Kroměříž/ Inov-8 team

Jsem reprezentant České republiky v běhu. Baví mě závody na dráze, na silnici a v terénu. Miluji běh v horách a proto v nich nejraději trénuji. Vytrvalostní aktivity mě vždycky bavily. Navíc mě běh naplňuje, rád závodím a posouvám své hranice. A co je můj sen a co bych chtěl dokázat? Letos se soustředím především na delší horské běhy a běhy do vrchu. Mým podzimním cílem bude Mistrovství světa v běhu do vrchu a nejtěžší závod extrémních štafet na světě - Dolomitenmann.

Osobní rekordy

3000 m přek. - 8:59,44 - rok 2014

5000 m - 14:35,76 - rok 2013

10 000 m - 30:22,07 - rok 2013

10 km silnice - 30:35 - rok 2012

půlmaraton - 1:07:13 - rok 2015

Nejlepší výsledky

Vítězství v amatérech na nejtěžším závodě extrémních štafet na světě - Dolomitenmann (2013)

2. místo MČR v půlmaratonu (Pardubice) (2015)

6. místo Karlovarský půlmaraton - 1. Evropan (2013)

2. místo MČR na 10 000 m na dráze(2012)

2. místo Red Bull Steeplechase (Velká Británie)(2014)

26. místo Mistrovství Evropy v běhu do vrchu

1. místo We Run Prague (2012)

Autor:
  • Nejčtenější

Žena se dvěma vagínami má dva přítele, sexuální potěšení má rozdělené

21. března 2024  7:54

Annie Charlotte se narodila se dvěma vagínami. Ačkoli zprvu pro ni byl její zdravotní stav šokem,...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

26. března 2024,  aktualizováno  8:54

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Obří melouny už nejsou in, i muži mohou kojit a další zajímavosti o prsou

24. března 2024

Ňadra obvykle poutají pozornost mužských očí, jsou ovšem také částí lidského těla, která je...

Dvaadvacetinásobná matka přiznala závislost na těhotenství

22. března 2024  8:15

Sue Radfordová z Velké Británie má dvaadvacet potomků. Třiadvacetkrát byla těhotná a nevylučuje, že...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Žena si vysnila plastiku prsou v Turecku, život se jí změnil v horor

25. března 2024  7:59

Třiatřicetiletá Stephanie Briggsová z Velké Británie roky šetřila na operaci, po které měla mít...

Jedno ze siamských dvojčat se dočkalo svatby, druhé se vdávat nechtělo

28. března 2024  14:27

Čtyřiatřicetiletá Abby Henselová z USA se vdala už v roce 2021. O sňatku ovšem promluvila až nyní....

Intersexualita pro mě byl šok, říká žena bez ženských pohlavních orgánů

28. března 2024  8:45

Alyssa Ballová byla od mala vychovávána jako dívka. Ve skutečnosti ale úplnou dívkou nebyla. Pravdu...

KVÍZ: Oslavte den učitelů. Poznejte známé kantory a procvičte si znalosti

28. března 2024

Den učitelů se letos potkal s prázdninami, a k tomu ještě s přípravou na velikonoční svátky. Jestli...

Sex se zajíčkem je super, ale... Sedm důvodů, proč nechodit s mladším mužem

28. března 2024

Vztahy s výrazným věkovým rozdílem jsou stále častější a už dávno nepatří do kolonky „podivné“....

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...