Šestačtyřicetiletý útočník hrál poprvé v létě a poprvé celý zápas od únorového zranění, kdy ho na mantinel přišpendlil havířovský Sikora. Do statistik se nezapsal.
Jak jste se cítil?
To budu pořád dokola opakovat. Cítím se tak, jak si zasloužím. Takže nic moc. Přežil jsem.
Čekal jste to lepší, nebo horší?
O tom jsem nepřemýšlel. Chtěl jsem se dostat do hry co nejdřív. Byl jsem trochu zraněný, nebýt toho, už bych hrál přípravné zápasy dřív. Jedině díky nim se do toho můžu dostat.
Těší vás aspoň, že jste vydržel celý zápas?
Ono je vydržet a vydržet. Kdybych jezdil trochu víc, tak bych pravděpodobně tak dlouho nevydržel. Ale spíš bychom se měli bavit o mužstvu než o mě.
Co jste tedy říkal vašemu centru Vampolovi?
Jeho výkon jde nahoru a klesá se spoluhráči. Můj výkon ovlivní jeho. Čím líp se budu cítit já, tím líp se bude cítit on.
Jaromír Jágr z Kladna během přípravy proti Ústí
Co je po půlroční herní pauze nejtěžší?
Co si budeme namlouvat, i naše druhá nejvyšší soutěž je pořád kvalitní. Všichni hráči umí bruslit, jsou silní, dobře trénovaní. Jestli máš 30 let zkušeností nebo žádný rok, to nehraje roli. Nakonec rozhoduje fyzická připravenost a bruslení hráčů.
Power play jste sledoval jen ze střídačky, přitom vás každý čekal na ledě. Proč?
V poslední minutě by měli být na ledě hráči, kterým se v zápase nejvíc dařilo. Tak tam byli.
Nebál jste se po zranění od Sikory střetů?
Vůbec. Mně střety nikdy nevadily, to bych nemohl tak dlouho hrát v NHL.
Co vám tedy zápas ukázal?
Že mám na čem pracovat. Bude obrovská dřina se dostat do pohody, pro mě i pro mužstvo.
Chraptíte, ani viróza vás neodradila?
Jsou horší věci, které se stávají, a lidi jdou bojovat, jdou hrát.
Kdy jste se rozhodl, že nastoupíte?
Já jsem chtěl hrát. Moc dobře vím, že čím rychleji budu hrát, tím líp pro mě. Shodím pár kil, dostanu se do tempa. Není jednoduché hrát se 115 kily, když ostatní mají sedmdesát.
Věříte, že forma přijde?
Ano. Bez té víry by nemělo cenu tady debatovat. Kdybych nevěřil, hrát nemusím. Až uvidím, že hráč zadarmo není moc platný, tak odstoupím.
Jak teď přistoupíte k tréninkům a zápasům?
Musíš jít nadoraz, únavu hodit za hlavu. To je v mém věku nejtěžší. Kdybych se řídil podle toho, jak se cítím, přijdu až za týden. To říkám upřímně. Mladí nevědí, o čem mluvím, starší ano. Je jedno, jestli mám 30 let zkušeností nebo jaký jsem byl hokejista, že jsem hrál minulý rok ještě v NHL. To nehraje žádnou roli. Všechno je o fyzičce, o připravenosti.
Hokej tolik milujete, proto nekončíte?
Ne, ne, ne. Jestli bych si dovedl představit můj život bez hokeje? Samozřejmě. A kdybych teď skončil, možná bych byl šťastnější. Ale mám určitou zodpovědnost. Ke klubu, k lidem, kteří to se mnou táhnou, k dětem, které tady máme. Lidi, kteří pracují pro Rytíře, mohli jinam, ale zůstali jen proto, že se vrátím. Podrželi klub v těžkých podmínkách a bylo by nefér se na ně teď vybodnout. Kdyby mi někdo zaručil, že když hrát nebudu, klub bude pokračovat a neskončí, nemám problém skončit. Hokej mám rád. Miluju ho, i když není to nejdůležitější. Kdybych skončil, jsem v pohodě. Jenže já nechci stáhnout ostatní lidi se mnou.
V pátek doma proti Karagandě nastoupíte?
Se mnou je to trochu složitější. Nemám jen hokej, musím i točit reklamy, které pomáhají našemu klubu. Někdy se stane, že se kvůli počasí zničehonic musí změnit plán třeba focení. Takže nevím, jestli budu hrát.
Jaromír Jágr z Kladna během přípravy proti Ústí. V pozadí v černé bundě ústecký trenér Jan Čaloun.
Mluví se o vašich startech v extraligovém Třinci. V jakém případě k nim dojde?
Všechno bude záležet na tom, jak se budu cítit. Bylo by zbytečné jít hrát extraligu v takové formě. Ale ze svých životních zkušeností vím, že když to člověk nevzdává a dává tomu maximum, tak se může z minuty na minuty všechno otočit. To je motivace.
Popovídal jste si s ústeckým trenérem Janem Čalounem, spoluhráčem ze zlaté olympiády?
Akorát jsme se pozdravili.
Natahal vás, s nadsázkou, do Ústí?
Po dnešním výkonu asi ani nebude tahat… (smích)
