Edvard Beneš byl nejbližším spolupracovníkem prezidenta T. G. Masaryka. V nové republice zastával funkci ministra zahraničí. Masaryk si ho vybral jako svého nástupce a po jeho abdikaci byl zvolený 18. prosince 1935 druhým československým prezidentem. Po Mnichovské dohodě odletěl do Velké Británie a stal se vůdčí osobností exilové vlády. Po válce se vrátil do vlasti a 19. června 1946 byl znovu zvolený prezidentem Československa. Zemřel pár měsíců po komunistickém puči 3. září roku 1948.