Naftové spaliny štípou v očích, prach se lepí na zpocená čela, ušní bubínky úpí pod řevem pravěkých motorů. Osmašedesátiletý Jiří Harak se však usmívá. Je tu hudba pro jeho uši. Tanky, které si v Muzeu obrněné techniky ve Smržovce zálibně prohlíží, totiž důvěrně zná. Před dlouhými 65 let s takovými jezdil.